Již 34 let učíme řidiče jezdit
Autoškola - pouze komerční záležitost?
Autor je absolventem oboru provoz a ekonomika automobilové dopravy, 35 let pracuje v oblasti dopravy a autoškolství
Vzhledem k současné situaci v silničním provozu bych dovolil připomenout jednu ze základních povinnosti všech účastníků provozu na pozemních komunikacích ze zák. č. 361/2000 Sb. § 4 a: „Každý je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí . . . . . .“ Kdyby všichni řidiči dbali tohoto zásadního ustanovení, tak dopravních nehod bude minimum, dopravní policie bude bez práce a řízení vozidla se stane radostnou pohodovou činností. Bohužel toho lze jen stěží dosáhnout současným nastavením výcviku v autoškolách.
Stále se najdou autoškoly, které se snaží získat zákazníka především nabídkou nízké ceny výcviku. Je to nejrychlejší a nejjednodušší způsob, protože velká část našeho“ krátkozrakého“ národa na filozofii nízké ceny slyší nejlépe. I když je nabídka na nízkou cenu v autoškole lákavá, skrývá v sobě mnohá úskalí. Ta dříve či později pocítí každý, kdo se snaží ušetřit na úkor plnohodnotného výcviku. Ve finále za takovou „výhodnou akci“ často budoucí řidič zaplatí ještě více, než za kvalitní autoškolu. Nízké školné totiž autoškole neumožňuje provést nejen kvalitní, ale ani zákonu odpovídající výcvik. Vzhledem k nízké četnosti a hlavně efektivitě případných kontrol /krácení výcviku se obtížně prokazuje/ se pak autoškola omezí hlavně na manuální ovládání vozidla a řešení testových otázek. Není tím však v žádném případě naplněn podstata již citovaného § 4 a, tj. výchova řidičů k odpovědnosti, ohleduplnosti, ukázněnosti, pokoře a respektu k ostatním účastníkům silničního provozu. Výsledkem takového postupu je lehkovážný, bezohledný, hazardní až agresivní způsob řízení značné části řidičů. Ruku v ruce s přehnaným sebevědomím zejména mladších řidičů se jedná o přímo vražednou kombinaci. Přispívá k tomu nejen způsob základního výcviku v autoškole, kdy dnes převažuje „dálkový – individuální výcvik“ s nedostatečným počtem předepsaných hodin teorie i praxe, ale také absence jakéhokoliv dalšího průběžného vzdělávání učitelů autoškol nebo řidičů soukromých vozidel. Nezbývá než konstatovat, že pedagogicko-psychologické působení hlavně u začínajících řidičů je naprosto nedostatečné. Zkrátka mnohem důležitější jsou při řízení správné myšlenkové pochody, než umět bravurně zvládat smyk vozidla. Jeho výsledek je totiž v běžném provozu sázkou do loterie i pro zkušeného řidiče.
Vrátím-li se k úvodnímu nadpisu, tak musím konstatovat, že tržní hospodářství „vše“ nevyřeší. Tam, kde jde o lidské životy je větší míra regulace ze strany státu určitě nutná.
Závěrem si dovolím zdůraznit, že základní filozofií autoškoly VRLA je, že chápe výcvik řidičů jako určitou formu poslání s pocitem morální odpovědnosti za své absolventy na jejich dlouhé cestě, jejímž cílem je označení „bezproblémový řidič“.
Vrátím-li se k úvodnímu nadpisu, tak musím konstatovat, že tržní hospodářství „vše“ nevyřeší. Tam, kde jde o lidské životy je větší míra regulace ze strany státu určitě nutná.
Závěrem si dovolím zdůraznit, že základní filozofií autoškoly VRLA je, že chápe výcvik řidičů jako určitou formu poslání s pocitem morální odpovědnosti za své absolventy na jejich dlouhé cestě, jejímž cílem je označení „bezproblémový řidič“.